Setkávám se poměrně často s tím, že logistika se řeší až expost. Tzn. existuje lay-out pro zařízení, jsou navržena zařízení, jsou definovány kontrolní stanoviště a z logistiky většinou existují definované expediční obalové jednotky, ale z pohledu logistiky nic víc a to znamená většinou jediné – velké problémy. Obecně málo firem má definovaný logistický koncept a řeší logistiku, jak z pohledu materiálového toku, tak z pohledu informací. Většinou se spoléhá na to, že se to nějak vyřeší samo. Tento stav si většinou spojuji s tím, že logistika je zjednodušeně řečeno režie. Tzn. nepočítá se s navyšováním a stávající si s tím musí nějak poradit. Řeší se tedy především z pohledu investic a nákladů, ale většinou chybí pohled produktivity, efektivity, spolehlivosti.
Je otázka, jak se vůbec na logistiku dívat? Co by měla zajišťovat? Když jsem řídil výrobu, snažil jsem se o to, abychom logistiku chápali jako proces. Pokud má logistika zajistit materiálový tok, tak musí kontrolovat a řídit, jak fyzický tok materiálu, tak informace, který tento tok ovlivňují. Logistiku jsme nastavili tak, aby řídila vstupy přes dispoziční nákup, interní toky tzn. plánování, sklady, zásobování pracovišť a interní transporty a také výstupy přes expedici a řízení dopravy. V rámci toho byla logistika schopná propojit všechny tyto části, aby na sebe efektivně navazovali a zároveň převzala odpovědnost za to, že se bude vše zlepšovat ve prospěch zákazníka a to externího, tak interního tedy výrobu.
Tímto uspořádáním jsme se snažili o to, aby logistika mohla bez problému naplnit její přidanou hodnotu v systému:
- hodnotu času – vše potřebné je na místě včas, ani dříve, ani později. V obou případech totiž zákazníkovi způsobujeme problém.
- hodnotu místa – místo je klíčové z hlediska přidané hodnoty, dodávka musí být na takové místo, ze kterého můžeme přidávat hodnotu bez extra činností. Prostě to dáme zákazníkovi až pod nos.
- hodnotu formy dodání – obal zásadně ovlivňuje přidanou hodnotu, můžeme vše dodané okamžitě použít, nemusíme se zdržovat rozbalováním, přeskládáváním nebo jinými zbytečnými činnostmi. Musíme zajisti, že výrobek nebo zboží můžeme použít na první dotyk.
a tím plnila její základní cíl. Zrychlovat tok výrobků systémem, tak abychom zvyšovali flexibilitu vůči zákaznickým požadavkům.
Je zajímavé, že i když léta hovoříme o principu Just in Time, který obsahuje principy tahu, levelingu, kvality, pravidelnosti a další, tak jen málo podniků se v logistice tyto myšlenky snaží implementovat. Sami si položte otázku zda máte pro vaše procesy zpracované Value Stream Mapy budoucího stavu. Tzn. víte kam v logistice směřujete, o co se snažíte, jak zvýšíte přidanou hodnotu celého řetězce, abyste zlepšili svou pozici vůči zákazníkovi.
Máte Štíhlou logistiku? Zodpověďte si následující otázky:
- Měříme a zlepšujeme průběžnou dobu výroby?
- Řídíme se taktem?
- Implementujeme princip tahu?
- Vyrovnáváme požadavky v čase?
- Nastavujeme pravidelnost?
- Řešíme standardizaci a měříme práci?
Tomáš Stöhr
