INDUSTRY 4.0 realita nebo iluze?

Jako partneři workshopu INDUSTRY 4.0 pořádaného 1. února 2017 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně jsme s Dušanem Dostálem a paní Prof. Chromjakovou měli úvodní diskuzi na téma “Potenciál a rizika INDUSTRY 4.0 pro průmyslové firmy”.

20 minut pro diskuzi na toto téma je velmi málo, a proto bych rád rozvedl některé myšlenky v tomto blogu,

Jsme na konferenci. Foto před začátkem.
Konference Industry 4.0 ve Zlíně

Ve Zlíně jsem vnímal, že se zde sešly tři různé skupiny lidí. První skupinu tvořili ti, kteří Industry 4.0 propagují a nabízejí. Ukazovali nám různá řešení automatizace, IT systémů a IT řešení, virtuální reality, internet věcí a spoustu dalších supermoderních “věciček”. Ale reálných implementací jsme mnoho neviděli – bohužel. Začal jsem nabývat pocit nafouknuté bubliny.

Dále zde byli zástupci vědy, ať už akademici nebo zástupci různých zájmových skupin, kteří rozebírají Industry 4.0 z hlediska definice, použitých metod, dopadů, financí, sociálních změn apod.. Tady bylo jasné, že už jen vysvětlit, co Industry 4.0 je, není jednoduché, a zodpovědět ostatní otázky je téměř nemožné. Jistota byla jediná, že politici, aniž by věděli co to Industry 4.0 vlastně je, jsou ochotní do toho sypat peníze a to znamená, že je to super příležitost, jak ty peníze získat. Industry 4.0 je velmi silný marketinkový pojem a dnes na něj mnozí bez znalosti věci slyší. Dojem nafouknuté bubliny ještě vzrostl.

A nakonec tu byla třetí skupina, možná nejšířeji zastoupená. Zástupci firem, praktici, manažeři, specialisti na procesy a ti přišli zjistit, jestli se jich to týká, jestli jim to pomůže, jestli se mají něčeho bát. Alespoň tak jsem to cítil. A nejsem si jistý, jestli dostali odpovědi. Byl z nich cítit pesimismus a odstup. Vůbec se jim nedivím. Dokonce jsme v příspěvku Miroslava Marka viděli kousek pohádky Obušku z pytle ven “o jitrnici, kterou svět neviděl”. Myšlenka, že stroje a “umělá inteligence” za nás vyřeší to, co se nám často nedaří tzn. zavést efektivní výrobu, která umí flexibilně reagovat na zákaznické požadavky a ty plní v množství a 100% kvalitě, je sice hezká, ale také trochu naivní. Žádný z odborných příspěvků totiž nebyl o lidech a bez těch zatím “zaplať Pán bůh” naše procesy nefungují a podle mě ani v budoucnosti fungovat nebudou. Tak jak to, že o lidech nikdo nemluvil? Bum! Bublina splaskla.

Nebudu vysvětlovat, co se za pojmem Industry 4.0 skrývá, protože i na této akci jsem se přesvědčil, že také odborníci na slovo vzatí si s vysvětlením tohoto pojmu vlastně neví rady. Kolega Holoubek, který tuto problematiku řeší v rámci Elektrotechnické asociace České republiky, zmínil, že našel něco přes 30 definic a vysvětlení, čím se tento pojem zabývá.

Já principielně vnímám Industry 4.0 jako představu, co všechno nám umožňují aktuálně známé nejnovější technologie, softwarová řešení a jejich propojení. Uplatnění těchto novinek v praxi je však zatím vzácné a právě důvody a možnými příčinami, proč tomu tak je, jsme se v rámci úvodní diskuze workshopu společně s Dušanem a Felicitou zabývali.

Industry 4.0, ať už ho budeme vnímat jakkoli, je určitě obrovská příležitost a společnosti, které zvládnou masivní automatizaci, virtualizaci, práci s bigdaty, masivní customizaci a další produkty budoucnosti, budou mít velkou konkurenční výhodu. Jak s tím ale začít a na co se připravit?

To, co vnímáme jako základní problém velké části českých podniků v připravenosti na “Industry 4.0”, jsou:

  • neexistují dlouhodobé strategie,
  • poddimenzovaný personál v managementu a technických pozicích,
  • téměř nulová výchova zaměstnanců k zodpovědnosti a lídrovství,
  • neschopnost vést lidi při změnách,
  • nezvládnutý proces designu a přípravných etap výroby,
  • neschopnost stabilizovat základní procesy a z toho plynoucí zaměření na operativu,
  • chybějí robustní procesy pro řešení problémů a z toho plynoucí neschopnost řešit opakující se problémy.

Když to shrneme, vyjde nám jediné a možná i překvapující zjištění.

“Úzkým místem jsou lidé a ne stroje, což už zažíváme nyní. Uzké místo jsou manažeři a specialisté, akorát si to málokdo uvědomuje anebo si to málokdo chce přiznat.”

Pokud chceme patřit k těm připraveným, musíme začít řešit především lidské zdroje.

Kolik vašich pracovníků lze označit za lídra, který je schopný úspěšně realizovat změny, motivovat ke změnám lidi a vychovávat další lídry, kteří budou schopni toho samého?

Proces výchovy a vzdělávání lidí v podniku musí získat výrazně na významu. Pokud budeme chtít zvládnout budoucnost je potřeba zajistit, abychom perfektně zvládli:

  • Vizi, Strategii, Řízení změn, Leadership, Design, Přípravu výroby, Stabilizaci procesů, Řešení problémů, všechny ty technologie a softwary,
  • a další…

To všechno musíme zvládnout my a naši lidé! Technologie budoucnosti nám v tom mohou pomoct, ale nikdy tyto věci za nás za lidi nevyřeší.

V souvislosti s LEAN filosofií jsme vždy zmiňovali takové jednoduché pravidlo, které bude platit i nadále:

  • Nová technologie + Stará organizace = Drahá stará organizace
  • Stará technologie + Nová organizace = Efektivní nová organizace
  • Nová technologie + Nová organizace = Superefektivní nová organizace

Industry 4.0 nás tedy může katapultovat mezi superefektivní nové organizace, ale pouze za předpokladu, že už dnes máme novou organizaci a lidi, kteří ji tvoří!

T. Stöhr

Kde si můžete metodu vyzkoušet

novinky ze světa štíhlé výroby, efektivních procesů a inovací rovnou do vašeho mailboxu